Článek
Epidemiolog Rastislav Maďar je mužem, jehož názorům naslouchá vláda, když se rozhoduje, kdy a na jakém místě rozvolní přísná omezení nařízená v březnu kvůli koronavirové infekci.
Řídí skupinu expertů, kteří na ministerstvu zdravotnictví formulují doporučení, jak se z tvrdé karantény postupně a co nejvíce přesunout k normálnímu životu.
V době, kdy už je na dohled otevření míst, která jsou z hlediska epidemiologů na rozšíření nákazy nejvíce riziková, odpovídal vlivný epidemiolog na otázky položené i čtenáři Seznam Zpráv.
Vysvětluje, v čem se v čase ohrožení koronavirem skrývá nebezpečí velkých obchodních center. Říká, jak bychom se měli chovat v restauracích, až se otevřou, a proč budou muset kadeřnice při výkonu povolání trpět ve dvojité ochraně – v rouškách a ještě v obličejovém krytu.
Celý rozhovor s Rastislavem Maďarem si pusťte zde:
Jaké je riziko nákazy v obchodních centrech?
Obchodní centra podle mého názoru nemají být otevřena tak brzy. Jsou z principu místy, kam lidé chodí trávit hodně času, a jsou tak designována. Na Slovensku je vidět, že se toho obávají a obchodní centra zařadili až na konec, přitom se ostatními opatřeními inspirují. Musíme se k tomu postavit čelem, proto jsme navrhli řadu opatření, která je nutné dodržovat.
Kolik lidí bude smět navštívit kino a divadla?
V kinech a divadlech je uvolněná každá druhá řada. Povolených sto lidí do sálu dostane jenom ten, kdo má kapacitu 300 míst, protože s podmínkami, které jsme stanovili, využije jenom třetinu sálu. V kině nesmí lidé konzumovat popcorn, aby neměli záminku pro nepoužívání roušky. Když sedí dvojice, tak kolem ní, před ní a vedle ní nikdo nebude sedět.
Jak budou v létě vypadat svatby?
Svatební obřady jsme povolili, v rámci rodin netrváme ani na odstupech. Každý si bere odpovědnost sám na sebe. Mám strach z těch oslav, alkoholu a tančení. Proto jsme zpočátku omezili provoz restaurací do osmi hodin, hlavně kvůli konzumaci alkoholu. Protože večer se více konzumuje a potom se méně dodržují pravidla. Každý si svatbu představuje jako bujaré veselí, ale bohužel v rámci současné epidemiologické situace si to teď nedokážu představit. Bohužel je pandemie. Myslím, že obřad může být hezký i tak a oslava se asi udělá později. Ještě začátku června bych se bál, poté uvidíme.
Otevírají zahrádky hospod. Jak má člověk bezpečně pít pivo?
Nevidím problém s vypitím piva, tam jde spíše o to, aby se udržovaly odstupy mezi stoly. Povolili jsme odstup 1,5 metru. Když někdo bude mít roušku a bude sedět zády k ostatním stolům, tak riziko hrozí pouze pro lidi, se kterými sedí u stolu. Že otevřeme zahrádky a hospody, neznamená, že tam lidé mají automaticky chodit. Pokud je někdo rizikový nebo má někoho rizikového doma, neměl by tam jít.
Jak by se měli lidé chovat v MHD?
Jednoduché pravidlo pro důchodce a další lidi, kteří mají hodně času, je jezdit mimo špičku. Žádali jsme, aby hromadná doprava obnovila běžný pracovní provoz, protože potřebujeme, aby se lidé nekupili. Když je někdo rizikový, tak by MHD jezdit neměl. Kdybych viděl skupinku lidí, která nemá roušku, asi bych raději vystoupil a jel dalším spojem.
Je bezpečné vyzkoušet si tričko v obchodě, pokud to vláda umožní?
My jsme měli laboratorní studie, které ukazovaly, že se na oblečení podle toho, z jakého je materiálu, může koronavirus udržet. Na druhou stranu dosud nejsou žádné důkazy, že by se někdo tímto způsobem nakazil. Nějak jsme to vyhodnotili a současně jsme tím ukázali na rizikovost té věci. Chtěli jsme, aby si lidé uvědomili, že když si lidé vezmou oblečení domů, měli by ho vyprat. Já nejsem riziková skupina, tričko bych si určitě vyzkoušet šel. Na druhou stranu by kabinky měly mít rozestupy, aby nedošlo k přenosu.
Pokud se nákaza objeví ve škole, kdo všechno půjde do karantény? Jenom jedna třída, nebo celá škola?
Proto udržujeme homogenní skupiny žáků. Dítě do jedné skupiny nastoupí, bude jich tam patnáct a v té skupině bude celý den. U skupin se vymění maximálně učitel, děti by se neměly setkat ani na obědě. Chceme nechat viru jenom okénko, ne otevřené dveře do hangáru.
Neuvažujete o testování za rozumnou cenu, abychom mohli konečně navštívit prarodiče?
Vůči seniorům mám velkou empatii. Každá krize posiluje kolektiv, personál domovů se opravdu snaží, aby senioři měli pokud možno co nejlepší náladu. Pokud jde o testování, tak se snažíme o to, aby ty testy byly co nejlevnější. Budou se nám hodit také pro lidi, co vyjedou za hranice. Není to jen v naší moci, musíme hodně spolupracovat se soukromými laboratořemi.
Jak dlouho ještě budeme dodržovat opatření a kdy sundáme roušky?
Pokud nám to dva týdny po 25. květnu vydrží, tak si myslím, že se budeme bavit o nošení roušek v MHD a ve vnitřních prostorách. Venku by nemusely být povinné.
Proč už neplatí, že nutným předpokladem uvolňování je chytrá karanténa a 20 000 testů denně, když nyní je to často 5× méně?
Máme teď přes 10 tisíc testů denně. A tahle kapacita není naplněná. Nemáme moc pozitivních záchytů, takže v rámci klasického epidemiologického šetření, které provádí hygienické stanice, není moc kontaktů. Tím pádem nám testování zůstává jaksi pozadu. Nabízí se, že se testování může využít jinými způsoby, například že se půjde testovat „plošně“ někam, kde je situace horší nebo kde zhoršení hrozí. Teď jsou to například západní Čechy.
Proč se testuje tak málo?
Mnoho lidí chtělo vědět, zda to už neprodělali. Protilátky nám říkají, že jsme byli v kontaktu s tím virem někdy v minulosti. Samozřejmě to může znamenat i to, že je člověk infekční, proto když měl někdo pozitivní rychlotest, byl mu hned udělán výtěr na PCR. Ale většinou to znamená, že ty látky jsou z minulosti a mnoho lidí si vzpomínalo na konec ledna, únor nebo začátek března, kdy měli pocit, že covid-19 mohli prodělat, že měli nějakou těžkou virózu. Ale v drtivé většině případů se ukázalo, že to byla nějaká jiná viróza, možná chřipková.
Kdy se budou moci nechat otestovat i lidé bez příznaků?
Pokud se ukáže, že nám drží epidemiologická situace a že kapacita testování je mnohem větší, než je potřeba, tak se uvolní testovací kapacita i pro někoho, kdo dosud až tak vysoce indikován nebyl.